Epidemiologie karcinomu plic

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při 100% pokrytí české populace obsahuje za období 1977–2020 více než 2,8 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná. Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz.

Incidence a mortalita zhoubných nádorů (ZN) plic

ZN plic je v České republice jedna z nejčastějších onkologických diagnóz a nejčastější příčina úmrtí mezi onkologickými diagnózami (obrázek 1).

ZN plic (C33, C34) – vývoj incidence a mortality

Obrázek 1: Počet úmrtí na novotvary ročně, průměrné počty z let 2016–2020 (Zdroj dat: ČSÚ)

Mortalita (tedy počet úmrtí na dané onemocnění) ZN plic je v dlouhodobém trendu velmi podobná incidenci (obrázek 2). Ročně je v ČR nově diagnostikováno kolem 6 700 pacientů s tímto karcinomem a přibližně 5 300 pacientů na něj zemře. U mužů je incidence i mortalita karcinomu plic vyšší než u žen (obrázek 3), ale zatímco u mužů lze pozorovat pokles incidence (-12,0 % mezi roky 2011 a 2020) i mortality (-15,0 %), u žen naopak roste jak incidence (+17,7 %), tak mortalita (+17,4 %).

ZN plic (C33, C34) – vývoj incidence a mortality

Obrázek 2: ZN plic (C33, C34) – vývoj incidence a mortality (Zdroj dat: NOR)

ZN plic (C33, C34) – vývoj incidence a mortality dle pohlaví

Obrázek 3: ZN plic (C33, C34) – vývoj incidence a mortality dle pohlaví (Zdroj dat: NOR)

Prevalence ZN plic

V posledních deseti letech lze pozorovat náznaky zlepšení epidemiologické situace, především stabilizaci či dokonce pokles mortality, při stále rostoucí incidenci je však nevyhnutelným důsledkem zvyšování prevalence, tedy počtu žijících osob, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen karcinom plic. V roce 2020 dosáhla prevalence hodnoty 13 632 osob a ve srovnání s rokem 2011 (10 182 osob) tak vzrostla o více než 34 % (obrázek 4); u mužů to bylo o 17 %, u žen dokonce o 67 %.

ZN plic (C33, C34) – vývoj prevalence

Obrázek 4: ZN plic (C33, C34) – vývoj prevalence (Zdroj dat: NOR)

Klinická stadia při diagnóze

Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. Dostupná populační data o karcinomu plic bohužel ukazují, že v ČR je i nadále velmi vysoký podíl (více než 70 %) nových pacientů s karcinomem plic diagnostikován v klinickém stadiu III nebo IV (obrázek 5). Jedná se o velmi negativní skutečnost i s ohledem na fakt, že 5leté relativní přežití pacientů léčených pro karcinom plic dosahuje u stadia III přibližně 13 % a u stadia IV dokonce jen zhruba 3 %. Naopak u stadia I je 5leté přežití téměř 66 % a posílení časného záchytu tak může mít významný příznivý dopad na mortalitu karcinomu plic v české populaci.

ZN plic (C33, C34) – vývoj zastoupení stadií

Obrázek 5: ZN plic (C33, C34) – vývoj zastoupení stadií (Zdroj dat: NOR)

Věk pacientů

Typický věk českého pacienta s karcinomem plic leží v intervalu 64–75 let a průměrný věk při diagnóze je 70 let (obrázek 6). Čtvrtina pacientů je tak diagnostikována v produktivním věku. Na obrázku 7 je znázorněn profil věkově specifické incidence karcinomu plic.

ZN plic (C33, C34) – věková struktura pacientů

Obrázek 6: ZN plic (C33, C34) – věková struktura pacientů, období 2016–2020 (Zdroj dat: NOR)

ZN plic (C33, C34) – věkově specifická incidence

Obrázek 7: ZN plic (C33, C34) – věkově specifická incidence, období 2016–2020 (Zdroj dat: NOR)